|
|
Ruská invaze na Ukrajinu očima vybraných médií a jejich účtů na sociálních sítích
Helclová, Anna ; Géla, František (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
Ústředním tématem práce je pokrytí začátku invaze na Ukrajině, osvobození města Bucha a první zahraniční cesty ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského médii BBC News, CNN a ČT24 a jejich účty na sociálních sítích Facebook a Instagram. Teoretická část práce přibližuje pojmy válečný a mírový žurnalismus, transformaci sociálních sítí do podoby nového zdroje informací a s tím spojené informační přetížení a roli sociálních sítí v jeho utváření. Dále také vysvětluje okolnosti vybraných událostí pro další analýzu v praktické části práce. Ve výzkumné části práce jsou vymezeny kódy, podle kterých jsou následně analyzovány příspěvky tří vybraných médií ve stanovených časových oknech na platformách Instagram a Facebook. Příspěvky jsou zkoumány jak vzhledem k jejich grafické podobě, tak v jejich obsahu. U videopříspěvků je rozlišovaný původ videa, i jeho obsah a nejvýrazněji se vyskytující znaky. Zvláštní důraz je kladen na příspěvky s drastickým obsahem a přístupem jednotlivých médií k takovému materiálu. Při analýze je zohledněna i četnost příspěvků jednotlivých médií ve vybraných časových oknech. V závěru práce jsou předloženy výsledky analýzy příspěvků a jejich interpretace.
|
|
|
Rámcování kyperského konfliktu v českých médiích
Němcová, Linda ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje rámcování kyperského konfliktu v českých tištěných denících z perspektivy mírové žurnalistiky. Cílem této práce je prozkoumat novinářské tendence, které se uplatňují při výběru a zpracování událostí týkajících se kyperského konfliktu v českých médiích. Sledována jsou nejen hlavní témata, která jsou médii v tomto kontextu upřednostňována ve svém zpravodajství, ale také způsob prezentace jednotlivých aktérů konfliktu a poměr zastoupení oficiálních a neoficiálních zdrojů citací. Teoretická část této práce vysvětluje koncept rámcování, jeho vztah k teorii nastolování mediální agendy, dále proces rámcování a typologii rámců. Představuje také koncept mírové žurnalistiky v kontrastu s válečnou žurnalistikou. Zároveň tato kapitola nabízí přehled vzniku a vývoje kyperského konfliktu až do jeho aktuální podoby. Poslední podkapitola této části je věnována vybraným zahraničním výzkumům ohledně rámcování kyperského konfliktu, především jejich závěrům a sadám rámců. Ty jsou totiž využity v kvantitativní obsahové analýze zaměřené na výskyt těchto předdefinovaných rámců v českých tištěných denících. V rámci intepretace výsledků jsou porovnávány shody, či rozdíly s těmito studiemi, aby byl získán komplexnější obraz o tom, jakým způsobem a za použití jakých rámců se konflikt prezentuje v českém...
|
|
|
Občanská válka v Sýrii ve zpravodajství The New York Times a Mladé fronty Dnes: komparativní studie
Bartyzalová, Michaela ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Hájek, Roman (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na válečné zpravodajství a srovnává způsob informování o občanské válce v Sýrii mezi českým deníkem Mladá fronta Dnes a americkým deníkem The New York Times. V úvodní teoretické části práce je stručně představen koncept zpravodajství, proces výběru zpráv a nastolování agendy. Konkrétněji je představeno válečné zpravodajství, s ním spojená propaganda a historický vývoj válečného zpravodajství. Následně jsou konkrétně popsána čtyři teoretická východiska, na základě kterých byly formulovány výzkumné otázky. Jako metoda výzkumu byla zvolena kvantitativní obsahová analýza. Výzkumná část se zaměřuje na zjištění míry femininity a maskulinity ve zpravodajství. Dále pak na tři konkrétní zpravodajské role, jejichž teoretický koncept popsali ve svém textu autoři Daya Kishan Thussu a Des Friedman. Cílem analýzy bylo také identifikovat zdroje ve formě přímých promluv mluvčích, které oba deníky při informování o válce používají. V neposlední řadě má být ověřen koncept vlastenectví tak, jak ho popisuje Philip Seib. Závěr práce nabízí výsledky analýzy a srovnání zpravodajství o syrské občanské válce mezi českým a americkým deníkem.
|
|
|
Etika válečné žurnalistiky: etická dilemata a strategie jejich řešení očima válečného novináře
Štegmannová, Tereza Anna ; Železný, Jakub (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje tématu válečné žurnalistiky. Cílem práce bylo blíže prozkoumat, s jakými konkrétními etickými dilematy se válečný novinář setkává a jak k nim přistupuje. Váleční novináři jsou pod neustálým tlakem v zemích, kde se konflikt odehrává, kde jsou svědky katastrof, utrpení, smrti. Zároveň jsou pod tlakem ze strany samotných médií jako zaměstnavatelů, aby přinášeli bezprostřední informace, které mají vyvolat co nejintenzivnější emoce. A nakonec i ze strany veřejnosti, která pokládá otázky. Výzkumná část je založena na kvalitativní výzkumné strategii, konkrétním nástrojem jsou hloubkové polostrukturované rozhovory, které byly realizovány se sedmi významnými osobnostmi české válečné žurnalistiky. Výzkum ukázal, že přístup válečných novinářů k etickým dilematům ovlivňují dva aspekty - motivace zpracovávat téma války a ekonomická situace médií i samotných novinářů. Zároveň jsem na základě výsledků výzkumu definovala pět oblastí, ve kterých se mohou nejčastěji novináři s etickými dilematy setkávat - objektivita, angažovanost, práce s informacemi, sociální sítě a emoce.
|
|
|
Rámcování události Great March of Return v českých online médiích
Krčková, Anna ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Diplomová práce se zabývá pokrytím události Great March of Return ve vybraných českých online médiích (Aktuálně.cz, Echo24, Haló noviny, iDNES, iRozhlas, Lidovky, Novinky.cz). Demonstrace vypukly počátkem března roku 2018 a dávaly si za cíl návrat Palestinců na jejich historicky daná území Izraele. Teoretická část práce se věnuje konceptu rámcování a rozvádí také často opomíjené vizuální rámcování. Následně pokrývá roli válečné fotografie v médiích, řeší otázku krize fotožurnalismu a poskytuje historicko-politický kontext události Great March of Return. Výzkumná část využívá koncept rámcování a klade si za cíl analyzovat způsob, jakým česká online média interpretovala zkoumaný izraelsko-palestinský konflikt. Pro komplexnější vhled do problematiky se práce věnuje jak verbálnímu, tak textovému obsahu, ten je zkoumán současně nebo porovnáván mezi sebou. Pro možnost testování různých perspektiv využívá práce kvantitativní i kvalitativní metody rámcování.
|
|
|
Bullet does not differentiate - War through the eyes of contemporary Czech female reporters
Molcsánová, Simona ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Diplomová práce se zabývá mentálním zdravím válečných novinářek v období, kdy toto povolání prochází výraznými změnami. V teoretické části si práce klade ambice stručně popsat hlavní vývojové body tohoto povolání od jeho vzniku až po současnou dobu, kterou definujeme jako období nových válek. Toto je charakteristické zvýšeným nebezpečím, kterému váleční novináři čelí, protože z jejich původně respektovaného, chráněného statusu se staly terčem vražd a únosov. Práce válečného novináře se přetransformovala hlavně v zemích, kde mediální domy už nemají finance řídit zahraniční redakce a platiť zahraniční cesty svých novinářů. Proto se rozmohl fenomén žurnalistiky na volné noze, která poskytuje novinářům svobodu za cenu špatného finančního ohodnocení a znížené bezpečnosti. Hlavním tématem práce je však psychické zdraví válečných novinářů. Jako hlavní psychologické nástrahy, kterým válečný novinář čelí práce uvádí pracovní stres, syndrom vyhoření, depresi a posttraumatickou poruchu. Identifikuje se anomálie, že přesto, že běžná žena má větší pravděpodobnost vyvinutí PTSP jako muž, válečná novinářka má tuto pravděpodobnost stejnou, jako její mužský ekvivalent. Výzkumná část se tedy prostřednictvím vedení polostrukturovaných rozhovorů zaměřuje na odhalení psychického vnímání práce v konfliktních zónách...
|
|
|
Mírový versus válečný žurnalismus: etické aspekty reportování o mezinárodních konfliktech
Melíšková, Iva ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Diplomová práce se zabývá etickými aspekty reportování o válkách a konfliktech. V první řadě definuje obecně platné etické principy v žurnalistice, etická dilemata, kterým novináři ve válce čelí, a rovněž pravidla zakotvená v etických kodexech médií. Následně se zaměřuje na specifika reportování o mezinárodním konfliktu a definuje dva způsoby, jak se tohoto úkolu zhostit. Těmito způsoby jsou, jak již z názvu práce vyplývá, válečný žurnalismus, který klade důraz na násilí, na samotné aspekty válčení a elity, a mírový žurnalismus, který se zaměřuje spíše na civilisty, deeskalaci násilí a s tím související mírová řešení. V praktické části pak má tato práce za cíl nalézt a definovat jednotlivé znaky mírového a válečného žurnalismu na příkladu reportování globálních zpravodajských médií. Znaky těchto dvou přístupů nakonec podrobuje komparativní analýze, jejímž cílem je zjistit, jaká etická pravidla se u těchto přístupů uplatňují a do jaké míry se liší. Analyzovanými médii jsou zpravodajské agentury Reuters a AFP a britská tištěná média a jejich internetové verze The Guardian a The Telegraph. Vybranými konflikty je pak válka v Jižní Osetii z roku 2008 a operace Pilíř obrany, tedy konflikt v Pásmu Gazy datující se do roku 2012.
|
|
|
Mediální rámcování konfliktu na Ukrajině - komparace komunikátů vládních serverů Německa a Ruské federace ve světle teorie mírového žurnalismu
Prchlík, Václav ; Kaleta, Ondřej (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Diplomová práce "Mediální rámcování konfliktu na Ukrajině - komparace komunikátů vládních serverů Německa a Ruské federace ve světle teorie mírového žurnalismu" jednak zkoumá, do jaké míry se liší zpravodajství o ukrajinském konfliktu na provládních stránkách Ruské federace rt.com a německé vlády dw.com. Dále také zkoumá, do jaké míry tato média svými komunikáty přispívala k eskalaci či deeskalaci konfliktu. Tohoto výsledku je dosaženo aplikací konceptu mírového respektive válečného žurnalismu do analyzovaných článků. Pomocí kvantitativní obsahové analýzy z výzkumu vyplynulo, že se výstupy obou médií o konfliktu na Ukrajině poměrně různí. Rozcházejí se především v míře kontextuálního vhledu do problematiky, v tematickém zaměření komunikátů a v hodnotících parametrech vztahujících se k jednotlivým aktérům konfliktu. Server dw.com ani rt.com nicméně nelze z podstaty a interpretace získaných výsledků identifikovat ani s praxí mírového ani válečného žurnalismu. Ukázalo se, že obě média vybírala určité aspekty vnímané reality a zvyšovala jejich význam ve sdělovaném textu, nikoliv však do té míry, aby mohla být jednoznačně identifikována s jedním z těchto konceptů.
|
|
|
Občanská válka v Sýrii ve zpravodajství The New York Times a Mladé fronty Dnes: komparativní studie
Bartyzalová, Michaela ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Hájek, Roman (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na válečné zpravodajství a srovnává způsob informování o občanské válce v Sýrii mezi českým deníkem Mladá fronta Dnes a americkým deníkem The New York Times. V úvodní teoretické části práce je stručně představen koncept zpravodajství, proces výběru zpráv a nastolování agendy. Konkrétněji je představeno válečné zpravodajství, s ním spojená propaganda a historický vývoj válečného zpravodajství. Následně jsou konkrétně popsána čtyři teoretická východiska, na základě kterých byly formulovány výzkumné otázky. Jako metoda výzkumu byla zvolena kvantitativní obsahová analýza. Výzkumná část se zaměřuje na zjištění míry femininity a maskulinity ve zpravodajství. Dále pak na tři konkrétní zpravodajské role, jejichž teoretický koncept popsali ve svém textu autoři Daya Kishan Thussu a Des Friedman. Cílem analýzy bylo také identifikovat zdroje ve formě přímých promluv mluvčích, které oba deníky při informování o válce používají. V neposlední řadě má být ověřen koncept vlastenectví tak, jak ho popisuje Philip Seib. Závěr práce nabízí výsledky analýzy a srovnání zpravodajství o syrské občanské válce mezi českým a americkým deníkem.
|
host ::
RSS.